Lucie Polanská

V roce 2019 jsem žila v zahraničí. Měla jsem povědomí o sebelásce, meditaci, osobním rozvoji… a přesto jsem se ocitla ve vztahu, kde jsem zažila domácí násilí. Vztah to byl krátký, ale velmi intenzivní.

Jednoho večera partnera znovu „chytl amok" a zbil mě tak, že jsem v jeho chvilkové nepřítomnosti naházela do kufru pár důležitých věcí a utekla.

Byla noc. Byla jsem sama, v cizí zemi, bez místa, kam jít, měla jsem strach. Nakonec jsem vyhledala svého dlouholetého přítele, objal mě a řekl, ať už se mi stalo cokoliv, budu v pořádku. Vzal mě k sobě domů a dal mi prostor se dát dohromady.

Tři dny jsem ležela v posteli. Nemohla jsem jíst, nemohla jsem spát. Hlavou mi běžel celý vesmír. Otázky o životě, o smyslu, o mně samotné. A někde mezi tím se něco zlomilo.

Tehdy přišlo moje duchovní probuzení.

Po těch třech dnech jsem vstala s tím, že začínám znovu. Opravdu. Našla jsem si byt, novou práci, začala se víc věnovat sobě, znovu cvičit, pečovat o své tělo i mysl. Ujasnila jsem si, co od života chci, a sepsala si kroky, jak se k tomu dostat. Několik měsíců mi bylo opravdu dobře.

Pak ale přišla pracovní nabídka, která mi v tu chvíli dávala smysl. Korporát. A ten ze mě postupně vysál všechno živé. Přestože jsem pracovala na sobě, řešila stará traumata a snažila se růst, ovládl mě stres, úzkosti a panické ataky.

Až jsem se začátkem roku 2022 ráno podívala do zrcadla a nepoznala se. Zavolala jsem do práce, že už nepřijdu.

Odstěhovala jsem se do malé vesničky blízko moře. Byl tam klid. Skutečný klid. A já začala znovu. Léčila jsem se ze stresu, udělala si lektorský kurz na jógu a ájurvédu a postupně se vracela sama k sobě.

V té době jsem se znovu začala více vídat s přítelem, kterého jsem zmínila na začátku. Z přátelství se potichu stal vztah…. A pak jsem otěhotněla.

Tenhle muž pro mě byl vždy velkou oporou a opravdu není špatný člověk. Ale neplánované těhotenství náš vztah ani přátelství neustálo. Po dlouhém zvažování byla nejlepší možná varianta vrátit se domů do Česka. A znovu… od začátku.

Doma jsem měla podporu rodiny a podkrovní byt v domě rodičů. Ve stejnou dobu se ale přišlo na tátovu rakovinu. Byla jsem v 7. měsíci těhotenství, když zemřel. Sama jsem ho do příjezdu sanitky oživovala, ale osud byl napsán.

V květnu 2023 se mi narodila dcera. To nejkrásnější, co mě v životě potkalo.

Začala jsem se naplno věnovat mateřství i sobě. Hodně intenzivně. Zúžila jsem okruh lidí jen na rodinu a pár opravdových přátel. Smazala jsem sociální sítě, změnila číslo a opravdu začala znovu.

Když byly malé čtyři měsíce, začala jsem řešit budoucnost. Jak si udržet životní standard, kde je pro mě svoboda bytostně důležitá, a zároveň vychovávat dítě a uživit nás obě. Začala jsem se zajímat o digitální tvorbu. O to, s kým chci pracovat, kdo je můj „klient", kdo jsou lidé kolem mě. Odpověď byla jasná: lidé na podobné cestě. Vědomí, empatičtí, podpůrní.

Sedávala jsem po nocích u počítače, mezitím kojila, ráno vstávala k dceři, cvičila a shazovala 20 kilo, která mi zůstala po těhotenství.

V létě 2025 ale přišla únava a frustrace. Jak dlouho ještě? Jak dlouho mám být izolovaná od světa, pořád jen v sebereflexi, sebelečení, sebepráci - a bez úlevy? Cítila jsem obrovskou potřebu být mezi lidmi. Mezi „svými" lidmi. Ale kde je najít? Bez sociálních sítí, bez možnosti někam pravidelně chodit, třeba na jógu?

A došlo mi, že možná nejsem sama. Že nás je víc. Že spousta lidí má sociální sítě jen proto, aby se mohla s někým spojit, protože jiný prostor vlastně neexistuje. A že možná chybí místo, kde se můžeme potkávat jinak.

A tak vznikl The SOULS.

Jako vize. Jako odpověď na únavu ze všeho toxického, ze sociálních sítí, z neustálého porovnávání, validace, čísel, iluzí a honby za něčím „víc".

Vytvořila jsem aplikaci, která má podporovat nová spojení, podnikání, sebereflexi, seznamování a přehled vědomě laděných akcí. Místo pro lidi, kteří vnímají svět trochu jinak. Kteří mluví stejným jazykem. Kteří chcou svůj online čas trávit vědomě.

Pokud jsi dočetl/a až sem, děkuju. Opravdu. Snad ti můj příběh něco dal. A pokud tě projekt The SOULS osloví, budu ráda, když se přidáš.

Dámy a pánové. Jogíni, léčitelé, astrologové, bylinkáři, kartářky, terapeuti, koučové, „konspirační teoretici", empati, čarodějky, probuzení, všichni vědomí...

JE ČAS.

Je čas si uvědomit, jak moc jsme vyrostli. A kolik nás přibývá. Kolik vědomých, probuzených lidí mezi námi je.

Je čas přestat se zabývat toxicitou. Hejtry. Zabedněnci, kteří si vybíjejí své frustrace na druhých. Přestat vnímat nadávky, výsměch a řeči o bláznech. Ti, kdo se probudit nechtějí, nejsou náš boj.

Kolik práce nás stálo prokopat se toxickými vrstvami vlastních životů. Kolik odvahy stálo odejít od partnerů, z prací, od rodin, od falešných přátel. Kolik temnoty jsme museli projít, abychom našli sebe.

A zároveň je čas přestat se poměřovat mezi sebou. Kdo je osvícenější. Kdo je vědomější. Kdo ví víc. Protože o to vůbec nejde, že?

Co je cílem nás všech? Není to náhodou žít šťastný, naplněný život v lásce a v kruhu láskyplných lidí?

JE ČAS SPOJIT SÍLY.

JE ČAS SPOJIT SE.

Vědět o sobě. Poznávat se. Ukázat, kdo co umí. Využívat služeb mezi sebou. Tvořit vlastní realitu. Realitu, kde trávíme čas s vědomými lidmi. S respektem. S úctou. S vědomím, že každý má svou jedinečnou cestu.

Kde vznikají nové vztahy, partnerství, spolupráce a zážitky. Protože právě to nás naplňuje a obohacuje.

Jak se cítíš po návštěvě svých nevědomých známých, kde si musíš dávat pozor na jazyk a neustále se přetvařovat nebo vysvětlovat? A jak se cítíš po návštěvě své vědomé kamarádky, se kterou můžeš mluvit otevřeně, protože na vlastní kůži zná tvou terminologii?

Jsme na jedné lodi. A svět – přes všechen ten oheň – stejně směřuje k Zlatému věku. Jsme to my, kdo tvoří novou realitu. Realitu, kde máš kolem sebe lidi na stejné vlně. Lidi, kteří ti rozumí. Kteří tě cítí. Ať už je to partner, kamarádka, instalatér, servisák nebo tvoje kadeřnice.

Nástrojem k tomu je The SOULS. Komunitní online místo vytvořené speciálně pro vědomé lidi. Už žádné umlčování pravdy. Žádná honba za popularitou. Žádné otravné reklamy. Žádné skupinkování. Žádné masky. Žádné nadávky a ponižování.

Jen my. Naše vědomí. Naše síla. A tvorba naší nové reality.